Lori tmavý - Dusky Lory

Barva opeření je tmavě olivově hnědá, temeno tmavě žluté, na zátylku a prsou s tmavě žlutým lemováním, pruh přes hrdlo žlutý až oranžově červený, u některých jedinců je druhý pruh přes prsa ve stejné barvě. Spodní část prsou, břicho a stehna žluté až oranžově červené, spodní krovky ocasní modravé až purpurové, záda a kostřec krémově bílé, spodní strana křídel olivově žlutá, dva oranžové pruhy na spodní straně letek. Ocasní péra tmavě olivově žlutá s oranžovým nádechem. Zobák oranžový až tmavě oranžový, po stranách báze spodní čelisti je holá kůže oranžové barvy. Okruží oka je tmavě šedé, duhovka oranžově červená až červená, běhák tmavě šedý. Samice je podobná samečkovi, má větší skvrnu na temeni a pruh na hrdle tmavší. Spolehlivě se dá určit pohlaví pouze endoskopií nebo analýzou DNA. Mladí ptáci jsou celkově tmavší, spodní krovky ocasní šedočerné, záda a kostřec tmavě žluté. Zobák je tmavý, duhovka žlutohnědá. Rozeznává se žlutá a červená (oranžová) forma. Je častější oranžové až červené vybarvení, žluté je spíše vzácnější.

Je to velmi živý papošek a pokud nepochází z odchytu ve volné přírodě, snadno si přivykne na společnost lidí. Někteří chovatelé ho však označují jako nejhravějšího z loriů.  Vlohy k mluvení nejsou velké, ale někteří jedinci dokáží opakovat i celé věty. Jeho křik je velmi výrazný a je nehlučnější ze všech loriů. V případě přítomnosti cizí osoby spustí velmi pronikavý křik. K ostatním druhům loriů bývá obvykle agresivní a to i mimo hnízdní sezónu. Agresivní může být i k jedincům vlastního druhu a v jedné voliéře se nedoporučuje chovat více než jeden pár. Obývají horní část voliéry a na zem slétávají jen velmi zřídka. Rádi se koupou, avšak voda na koupání musí být umístěna v horní části voliéry. Vzhledem k jejich hravosti by neměly ve voliéře chybět větve na okusování či jiné prostředky pro ukrácení dlouhé chvíle. Průměrná délka života v zajetí je udávána 28 – 30 let.  Voliéra by měla být z takových materiálů, aby byla zajištěna dostatečná hygiena prostředí. Teploty v letních měsících by ve stínu neměly překračovat 30oC. Při vyšších teplotách slétávají do spodní části voliéry, jsou malátní a při déle trvajících vysokých teplotách může dojít i k selhání srdeční činnosti. V zimě se doporučuje minimální teplota 15oC, snese i nižší avšak dlouhodobě by teplota neměla poklesnout pod 10oC. Pokud se jedná o ptáky dovezené z přírody teplota nesmí v zimě poklesnout pod 20oC. Do voliér je vhodné umístit budku i mimo hnízdní období, protože někteří ptáci v ní nocují. Odchov je v dnešní době relativně častý a poměrně snadný. Chovná sezóna začíná ponejvíce v dubnu a trvá až do září. V době hnízdění je velice agresivní a někdy napadá i ošetřovatele. Snůška je obvykle 2. Pokud je plně harmonizující pár, lze je s úspěchem odchovat pod vlastními rodiči. Inkubační doba je 26 dní, po dalších 8 až 10 týdnech vylétají z hnízda. Rodiče je pak ještě další až tři týdny dokrmují. Poté je vhodné mladé odstavit od rodičů vzhledem k velké agresivitě v případě dalšího hnízdění. Ručně dokrmovaní ptáci bývají v dospělosti více krotcí, lépe si zvyknou na přítomnost člověka a přitom to nijak nesnižuje jejich schopnost dalšího rozmnožování a starání se o potomstvo. Na tvaru či formě budky příliš nezáleží.

V České republice je v současné době tento druh registrován klubem chovatelů loriů a to žlutá forma v jednom chovu a oranžová forma ve čtyřech chovech.