Jak a kde chovat

U loriů všeobecně platí, že až tak "nezáleží" na velikosti klece či voliéry, jako spíše na způsobu technického hlediska sestavení, vzhledem k manipulaci při čištění. Loriové mají řídký trus a při krmení dokáží klec či voliéru docela znečistit, proto při stavení pamatujeme na co nejjednodušší možnou manipulaci a možnost čištění. Při stavbě klecí je absolutně nejvhodnější vyšoupávací dno, které můžeme pravidelně vyndavat a vyměňovat podestýlku. Zvolení samotné podestýlky záleží na každém chovateli, jestli zvolí hobliny či jinou alternativu jako je např. sušená kukuřice, která se mi velice osvědčila z praktického hlediska, horší už to je z cenového. Loriům se musí podestýlka měnit častěji tak samozřejmě je to i ekonomicky méně výhodné. Samotnou klec je zapotřebí stále udržovat v čistotě, poněvadž jim na zobáku občas zůstávají zbytky nektaru, které pravidelně otřepou o všechny stěny. To samé pravidlo platí, i když se chovají ve voliérách. Z velikostí si není potřeba nikterak lámat hlavu. Lze je odchovávat v bednových klecích, pouze zabezpečit proti průvanu. Mnoho chovatelů odchovává Lori v klecích o rozměrech d120/š60/v60. Pokud jim mimo hnízdní dobu dopřejete prolet ve velké voliéře i s ostatními Lori určitě to nebude ke škodě. Samozřejmě pokud své Lori budete chovat ve velkých voliérách pouze jim prospějete. Individuálně, samozřejmě dle vzácnosti druhu, je nutnost dávat obezřetnost v době hnízdění. Většina Lori potřebuje při době hnízdění klid, proto je lepší jej poté odstavit do samostatné klece, aby na odchovy měli absolutní klid. Pokud se vrátím k velikosti klecí či voliér, tak Lori je velice živý papoušek, ale svůj temperament využívá na okusování větví a ovoce, kterého by měli mít stále dostatek, a lezení po pletivu, nebo různé akrobatické kreace na větvích. Někteří Loriové si hledají zábavu i v koupání v misce a to někteří opravdu často i mimo vedra. Při chovu v zajetí u většiny druhů Loriů není let jejich zábavou číslo jedna. Jestli tedy chovat Lori ve voliéře o pěti metrech nebo o dvou je v celku bezpředmětné snad pouze vyjma pár druhů Loriů. Krmivo je nejoptimálnější dávat do výšky, poněvadž i v přírodě se živý nektarem a pylem v korunách stromů.

Pokud se rozhodne rodina, že si Loriho pořídí na ochočení, tak se tomuto rozhodnutí nebraním, ba naopak. Vřele doporučuji. V galerii videí, si můžete prohlédnout co ochočený Lori dokáže. Jeho dispozice mluvit nejsou až tak velké jako u Žaka, ale pár slov se někteří naučí. Jejich velkou předností je ale milovat celou rodinu a neskutečným způsobem je bavit. Každopádně Lori je papoušek který se potřebuje stále něčím bavit, proto mu do klece pořídíme větve na okusování nebo jiné dnešní vymoženosti. Samozřejmě je zapotřebí počítat s tím, že žádná hračka nenahradí lidskou přítomnost. 


čeleď: Loriidae- Loriovití

Loriové jsou papouškové střední a menší velikosti, velice pestrých barev a jejich jazyk se zobákem je vzhledem k jejich potravě zcela odlišný od ostatních papoušků. Jejich základní potravou je nektar a samozřejmostí je dostatečné množství ovoce. Jsou to velice živý a inteligentní papouškové, které je možno bez větších problémů ochočit. Jejich domovinou je podle výskytu druhů Austrálie, Nová Guinea, Indonésie, Filipíny a ostatní přilehlé ostrovy.