Lori kardinálský

Je to větší lori. Základní barva opeření je červená, na zádech, křídlech, a přední části lící tmavší a poněkud do hněda, prsa a břicho se světle žlutým, úzkým lemováním, ocas hnědavě červený, okruží oka a oblast okolo zobáku je tmavě šedé, duhovka oranžově červená, nohy šedé, zobák oranžový s černou bází.Vašíček uvádí zobák korálový. Samice je podobná samečkovi.  Mladí ptáci jsou stejní jako rodiče s tím, že mají mírně tmavší a matnější peří. Určení pohlaví endoskopií nebo analýzou DNA

Ve volné přírodě žije v párech nebo malých skupinkách do 30 jedinců. Většinou jsou vidět v letu nebo při sběru potravy na květech kokosových palem a jiných stromů. Jsou hašteřiví a hluční. Létají rychle a přímo. Za letu jsou nápadní díky široce rozestřenému ocasu.  Jejich hlas je pronikavý, ječivý a ostrý. Je výrazně hlasitější, než hlas loriů mnohobarvých, v jejichž společnosti bývá vídán. V České republice se chová asi v pěti chovech, v rámci celé Evropy je registrováno zatím pouze 30 párů.

Jsou to velmi aktivní a živí ptáci, kteří se neustále snaží nějakým způsobem zabavit.  Patří mezi ptáky s asi nejvíce vyvinutým smyslem pro vlastní teritorium a z toho vyplývá i jejich určitá agresivita jak vůči jiným obyvatelům sousedních voliér, tak i vůči vlastnímu druhu. Jejich hlasový projev je ostrý a asi po Loriích tmavých (Pseudeos fuscata) nejnepříjemnější. Nicméně jako většina loriů se hlasově nijak významně neprojevuje. Asi nejintenzivnější je jejich projev v období hnízdění, zvláště, pokud se někdo nebo něco přiblíží ke hnízdní budce. Mimo dobu hnízdění však nijak nekřičí a mírně slyšet jsou jen zrána a pozdě odpoledne v době, kdy se obvykle podává krmení.  Na přítomnost chovatele si velmi rychle zvyknou a při krmení chodí na ruku. Doporučuje se budku zavěsit celoročně, ptáci v ní nocují. Na její kontroly jsou velmi citliví i v době mimo hnízdění, a za hlasitého křiku ji brání. Jednou z jejich velmi oblíbených zábav je koupání. Koupou se hned jak dostanou čerstvou vodu, přitom jim zjevně nezáleží na teplotě. Peří si zcela promáčí a pak sedí na větvích a čistí se. Tuto činnost provádějí i v zimě, kdy teplota ve voliérách v extrému poklesne krátkodobě i pod 10oC. Na zem slétávají jen velmi zřídka a pouze pokud jim tam upadne jejich oblíbená potrava - jablka a hrušky. V době hnízdění jsou tito loriové citliví na veškeré vnější podněty, velmi prudce reagují na jakékoliv vyrušení. V tom okamžiku oba opouštějí hnízdo ve snaze zabránit potenciálnímu vetřelci jeho objevení. Jako rodiče jsou však velmi pečliví. Na vejcích sedí převážně samice. Přes noc jsou však na hnízdě oba rodiče. V době krmení samec samici nekrmí, ta opouští na nezbytně nutnou dobu hnízdo.