Infekční nemoci a úrazy

Zdravý pták má pohyby čilé, dobře létá, peří má uhlazené, oko jasné, často si čistí své peří i běháky, rád se i koupe ve vodě. Dostane-li do voliéry krmení nebo nějakou pochoutku, ihned zaletává ke krmítku, aby si prohlédl co mu bylo nabídnuto.
Naproti tomu nemocný jedinec často vysedává na jednom místě, peří má načechrané, pospává a je ke svému okolí netečný. Oko má většinou přimhouřené, přijímá málo potravy, více ji rozhazuje a vůbec nedbá o svou hygienu.
Nemocného jedince musíme od ostatních ptáků izolovat do nemocniční klece. Ta má mít vyšší teplotu (cca 30-35°C), k pití se dává odvar heřmánku nebo čaje a potrava je dietní. Krmiva s vysokým obsahem tuku (slunečnicová semena, semenec, niger, apod.) nepodáváme.
Lehčí onemocnění můžeme léčit sami, jiné, vážnější nemoci ve spolupráci s veterinárním lékařem. Ten obvykle určí diagnózu až po parazitologickém a bakteriologickém vyšetření trusu.
Nemocný pták má obvykle zvýšenou teplotu a průjmy, proto musí i hodně pít, jinak uhyne na dehydrataci. Ptákům, kteří mají prudké katary, dáváme pít odvar čaje lžící přímo do jícnu nebo injekční stříkačkou s nadstavcem přímo do volete.

Úrazy jsou časté nejen ve voliéře, ale i v bytě. Dospělí ptáci se zraňují při napadení predátorem (kočka, dravec, kuna, apod.). Létají bezhlavým letem a zraňují se o dílce chovatelského zařízení, pletivo i tabule skla. Mlád'ata pak po opuštění hnízdní budky. Jedná se zpravidla o zlomeniny a vykloubeniny běháků a zlomeniny křídel.
Zevní onemocnění se týká především opeření papoušků. Poruchy mohou být během přepeřování, po dobu hnízdění i v průběhu celého roku. Někteří papoušci si oškubávají peří na vlastním těle i svým partnerům, často tak čini i mládatům v hnízdě. Velice nepříjemné onemocnění je také tzv. francouzské pelichání, u něhož peři nedorůstá do normálniho stavu a vypadává. Léčeni takto postižených jedinců je zpravidla bezúspěšné, proto se doporučují vyřadit z chovu.
Onemocnění zažívacích orgánů vzniká zpravidla ze závadného krmení (zrniny jsou nečisté, zaplísněné, měkká krmiva zkažená, apod.), z cizích příměsí v krmivu (roztoči, ostré předměty), z náhlých změn v krmení (např. se podává hned poprvé značné množství nedozralé kukuřice nebo zeleného krmení), z celkového prochlazeni (náhlé poklesy teplot, průvan), z otrav (nevhodné nátěry, toxické krmení). Onemocněni mohou způsobit také parazité a infekce.
Onemocnění dýchacího aparátu probíhaji u papoušků v celém jeho rozsahu nebo samostatně v dutině nosní, průduškách nebo v plicich. Probíhaji akutně nebo chronicky. Příčinou mohou být faktory chemicko-fyzikální, infekční, parazitární nebo zapřičiněné plísněmi. U těchto onemocnění je obtížné určit diagnózu. Příznaky zánětu je tvorba zánětlivého sekretu a obtížné dýchání. Známá je aspergilóza - plísňové onemocněni dýchacích orgánů.
Chorobné stavy pohlavních orgánů mohou být různorodé. Do této problematiky patří například neplodnost ptáků, anomálie vajíček, nesnášivost (potíže při snůšce), výhřez kloaky apod.
Onemocnění pohybových orgánů jsou nemoci vnější, které si ve svých chovech ošetřuji a léčí chovatelé. Prevencí otlaků na končetinách jsou kulatá a čistá bidla, nadměrný růst drápů je nutné ošetřovat pravidelně. Při onemocnění dnou (porucha výměny látkové), některých pohmožděních i infekčních nemocech, je nutné vyhledat veterinárního lékaře.
Nemocí očí (záněty) způsobuji zpočátku slzení, později otoky a hnisavý výtok, který slepuje víčka. Příčinou bývá zranění, cizí těleso v oku, prochlazení, kouř nebo i poleptání (např. po dezinfekci).
Poruchy výměny látkové zapřičiňují otylost nebo chudokrevnost. Otylost vzniká nesprávnou výživou, předávkováním krmiv s vysokým obsahem tuků; chudokrevnost je důsledkem absolutniho nedostatku výživy a invazí parazitóz. Patří sem i rachitida (měknutí kostí, křivice) a avitaminózy.
Parazitózy rozlišujeme na vnější - ektoparazitózy a vnitřní - endoparazitózy. Vnější paraziti se přiživují na kůži, v kůži nebo v peří. Nejznámější jsou drobní roztoči - čmelící. Rychle se rozmnožují a živí se krví. Na ptácích parazitují v noci, ve dne se zdržují mimo hostitele. Svrab (vápenka) napadá nohy, ozobí, okolí zobáku i oči. Často se vyskytuje u andulek vlnkovaných. Z vnitřtních parazitóz je známá syngamóza (parazitující zejména v průdušnici), kokcidióza (parazitující ve sliznici střevní) a žaludeční a střevní červi, u papoušků známé - škrkavky, kapilárie, výjimečně i tasemnice.
Infekční nemoci patří mezi ty, které je nutné co nejdříve léčit ve spolupráci s veterinárním lékařem. U importovaných jedinců, pokud nejsou řádně karantenováni podle stanovených veterinárních předpisů, mohou onemocnět psittakózou nebo ornitózou, které jsou přenosné i na člověka. U větších papoušků se může objevit i tuberkulóza a někdy i salmonelóza, kterou roznášejí zpravidla infikovaní hlodavci.
U papoušků můžeme zaznamenat i další nemoci jako tumory, nádorovitá bujení, které mohou být benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné). Nádory jsou různé velikostí a vyskytují se u všech druhů papoušků. Benigní tumory lze úspěšně operovat.